The Slayers - Zamilovaná čarodějka (Část 4.)

21. listopadu 2007 v 7:50 | InuYasha.angel |  Moje povídky (na pokračování)
Část 4.

Gourry měl založené ruce za hlavou a spokojeně se usmíval. Koukal střídavě na ni a střídavě do stropu. Vypadá tak křehce, zranitelně a nevinně. Lina se dost změnila, nejen fyzicky. Je tak krásná... Lina seděla na druhé půlce postele s velkým odstupem od něj. V její tváři se prolínalo několik pocitů - nenávist, nevědomost, smutek, nepochopení, neštěstí... Koukala poplašeně do země a přemýšlela. Co jsem to ksakru udělala?! Určitě si bude myslet, že jsem to udělala z lásky... Ale já ho nedokážu milovat, když je tu on... Ze zamyšlení jí vytrhl výkřik. Ve dveřích stála Sylphiel a nevěřícně si prohlížela situaci. ,,Gourry?!" ,,Sylphiel?" zíral na ni. Sylphiel se se slzami v očích přihnala k Lině a vrazila jí facku. ,,Jak jsi mohla Lino?! Víš, že Gourryho miluji..." ,,Lino..." Gourry se na ni smutně díval. ,,Odpověz mi Velká Lino! Jakým kouzlem jsi mu zatemnila mysl?!" ,,Nemusela nic takového dělat!" rozkřikl se už naštvaně Gourry. Lina se mlčky zvedla a zahalená v prostěradle opustila pokoj. Zabouchla za sebou dveře. ,,Lino! Nechoď!" natáhl směrem ke dveřím ruku. ,,Zlá tmo, co světlo vyhání, pomož mi k jeho spoutání! Pouta hněvu!" vzkřikla Sylphiel. Modrý paprsek světla se mu omotal kolem nohou. Nemohl vstát z postele. ,,Pusť mě!" ,,Ne... ha ha ha ha ha ha!" ,,Zešílela jsi! Kde je ta Sylphiel, kterou znám?!" rozkřikl se po ní. ,,Mlč!" vrazila mu facku. Pak si k němu sedla a objala jej. ,,Už budeme spolu. Ta čarodějka mi tě nevezme!" přitulila se k němu. ,,Nech toho! Lino!!!"
Lina se "vyšourala" ven a vyčerpaně padla na lehátko u bazénu. Dívala se na tmavou noční oblohu, krajinu osvětlenou jen měsíčním světlem a přemýšlela. ,,Lino..." Amelia si k ní sedla. ,,Omlouvám se. Nestihla jsem ji zastavit..." smutně na ni pohlédla. ,,To nic, Amelio. Můžu si za to sama. Kdybych se..." ,,Co?" ,,Kdybych s Gourrym nespala, nestalo by se tohle." ,,Lino, to co jsi mi říkala předtím..." ,,Vždyť jsem ti řekla, ať na to zapomeneš, ne?! No... nevím, co jsem si tím chtěla dokázat..." ,,Ty miluješ někoho jiného, že?" ,,Mhm." ,,Lino..." ,,Nemůžu Gourryho milovat. Nejde to." po tváři jí skanula slza. Amelia jí objala. ,,Bude to v pořádku... Nesmíš plakat Lino." ,,Asi bych se měla jít převléct..." pomalu se zvedla a vydala se zpět do svého pokoje.
Otevřela dveře a zarazila se. ,,Ááááách Gourry!" ,,Sylphiel..." ,,Vy... vy... vy prasata! V mojí posteli! Jste nechutní! Mám vás dost!" rozkřikla se. ,,Gourry, jak můžeš?!" nahlédla Lině přes rameno pohoršená Amelia. ,,Tmo, co světlo vyhání, rudá jako krev tekoucí..." ,,Ne Lino!" zastavila ji. ,,Nemůžeš je zabít! Nebo si při nejmenším nesmíš zničit postel." ,,Máš pravdu Amelio. Ti dva mi nestojí ani za jedinou větičku." ,,Počkej Lino! Není to tak, jak to vypadá! Spoutala mě! Prosím odpust. Miluju tě!" Gourryho hlas zněl jako ozvěna. ,,Bublina přemístění!" ,,Ne! Takhle jsem to nechtěl!" bylo už pozdě. Lině z ruky vyšlehla hmota, jež se za okamžik zformovala do bubliny. Přeletěla pokoj a obklopila oba dva i s postelí. ,,Lino, néé!" ,,Sbohem Gourry..." šeptla ještě. Bublina praskla a na místě, kde předtím stála postel s dvěma lidmi, nezbylo nic. ,,Jsi v pořádku, Lino?" ,,Ano, nic mi není. Jen..." ,,Jen?" tázavě se na ní podívala. ,, Jen nemám kde spát." otřela si poslední slzy a usmála se na kamarádku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanulle-e Hanulle-e | Web | 21. listopadu 2007 v 8:07 | Reagovat

Ahoj, na mém blogu se koná soutěž o blogařský titul "King of the snow,, podmnky soutěže, informace i přihlášku najdeš u mne na blogu. V případě zájmu, přeju hodně štěstí. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama